Zde prezentovaná tvorba, členěná na poezii a písňové texty, se v některých případech liší od obsahu publikovaného knižně či jinak před rokem 2020. Doprovází ji fotografie zatónované do černé a bílé, do minimalistické kompozice protikladů. Jejich účelem je udržet interpretaci ve fyzické krajině člověka, v konturách reálného světa, jehož povaha se zdá také duální (je až fascinující, jak se tisícero polarit jeví ve výsledku rovnovážně a harmonicky a jak bezradně se v onom prostoru siločar zmítáme my, lidé). Metaforická imaginace není nahodilá, obrazy slouží jako konstrukční prvky důsledně podléhající stavbě či záměru. Přítomný je akcent na spirituální přesah bytí a s ním související mravní reflexi. Čeho je naopak čtenář ušetřen, jsou poetické krasohledy na efekt a existenciální pocitová bludiště. Pokud se přeci jen vyskytnou, jsou modelována záměrně a stávají se materií pro rozpracování. Další vhled do tvůrčí kuchyně nechť vykonají sami návštěvníci těchto stránek a laskavě omluví formu prezentace. Poezie se stěhuje na servery a domény a zda-li se někdy někde objeví aktuální rukopisy v tištěné podobě, autor netuší. Co ale ví spolehlivě: že múzy jsou ochotny vést ruku básníka, až když vzdá básnění, když nepromarní příležitost mlčet. Až vzdá tu hru a zabije ambice. A poté, přes to všechno, vezme do ruky tužku.