ZMLKNI



Taková ta bouře, která nebouří, taková ta bouře, při níž děti
oči nemhouří, taková ta bouře, kdy hospodář v klidu
dokouří, taková ta bouře, co nezapálí stodolu,
taková ta bouře, jež lízne si topolů
a ani klacek, taková ta bouře,
která nedá pár facek,
taková ta bouře
na tři pídě
zvuku
jde.
A
kdo
nastaví
zvuku ruku
a v prstech svých
to zrno promne, a kdo
pak mezi mlýnskými kameny
jej nadrtí a těsto si uhněte a rozpálí
pec, aby vlídný tón Peruna-flegmatika v řeč
hláskoval? Jeho vstřícnost končí s pohybem tvých úst:
Mlč už, blouzníš z hladu! Nic nevyslovuj, jsem než elektrika.










P82 | Sazometný rok (2016–2018) 


© 2024 Miroslav Klíma  

Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!