ŽIVÉ A ČISTÉ SI ZASLOUŽÍŠ

I.

Krve ses v něm nedořezala,
dej mně ty rty!
Jako kdyby ses prospala
v keříku myrty

voníš, což láme mi ruku,
a co kdyby ona zlomila ti pas,
aby tvé tělo tětivou luku,
a v mém, aby horko střídal mráz –

II.

Takže se stalo a my se milovali.
Teď hlavně prosím – nevyhodnocuj.

Eskalovaný spirálou poetických lejn
kavárenský povaleč
líže si rány, líže kofein
a přepisuje svůj život, leč

má svůj stín
a ten překročit chce kuráž;
zatím cupuje vyšší tlaky
o síle pancíře až,

tudíž nelze tak lehce být novým níže:
mezi vrchním a spodním prádlem
zůstává tolik zapraného, že z negližé
ženy on ukousne si toliko lem,

III.

a přeci se stalo a vy se milovali.
Teď hlavně prosím – nevyhodnocuj.

Je tak cizí,
že krve se v něm dořezat – nemožné.
Těžko říct, který zůstane, který zmizí.
Ale polib jej. Oceň mátožné. 

P310 | Raduje se bez příčiny (2021–)

předchozí | další