Víla 

Za každou zdí choulí se ta víla
s průsvitnou tváří, s očima jak lístky chrpy,
Co tady dělá? Asi dlouho netančila,
no a teď trpí -

ona za každou zdí 
čeká a bdí.

Čím jsem komu ublížil,
kapelník už hůlkou kývá
a hvězdář se radši zpil,
než aby spočet, kolik mi do tance zbývá,

ona za každou zdí 
čeká a bdí.

A zatímco bořím hráze 
kouře ve výčepu krušovické hospody
úporný ve snaze
trefit se do dveří na pánské záchody,

ona za každou zdí 
čeká a bdí.

Úplňkem měsíce plní se mi hlava
a nohy marně zadupávaj bezmoc a vztek,
na karaoke osudu řvu Životu sláva!,
občas víc, občas míň za chechtací motorek,

a přitom za každou zdí 
ona čeká a bdí.