VELKÁ SILNÁ SRDCE



I.


Velká silná srdce nemáme.
Velká silná srdce
nelze párovat do metafor
a co vypadá jako strije,
toť unikátní čárový kód,
který idiot čte způsobem, že ho zryje.


Svého idiota máme.
Někdo na holeni, jiný na hřbetu ruky,
stimulujeme jej drbáním
a poté vypouštíme lovit lásku,


protože lásky je málo,
tu také každý nemáme.
A zajímají nás velká silná srdce.
Velká silná srdce
jako velké silné nemocnice.


Projdi jejich chodbami, budeš sám.
Ulehni na postel, nikdo nepřijde.


II.


Odestelu ji.
Odestelu ji a s ní odpověď na otázku,
proč nikdo nepřijde:
protože ve velkém silném srdci
všichni už dávno jsou.
A jejich bratrstvo ticha
mlčí tak úlevný řev,
že svěráky tísně,
v mém žaludku utažené na krev,
rázem bezbolestně levitují –


III.


Jednou bych to chtěl zažít.
Jak velké silné srdce
krmí malé slabé naděje.
Jak z nebe padají sněhové rohlíky.
Jak se Praha noří
do sakra pořádné zimy. 










P286 | Raduje se bez příčiny (2021–)


© 2024 Miroslav Klíma  

Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!