TY, JÁ, ONI



Asi nevíš, ale pozorujeme tě,
a je nás víc z více světů.


Kdo přesně je tu:
jsem tu já, který by přísahal, že spíš,
a jsou tu i jiní, kteří nevidí tě spící,
oni nazírají svíci,
z jejíž páteře plamen tryská,
plamen tak přímý, že kalibrovat může
všecky rovnováhy světa.


Asi nevíš, ale pozorujeme tě.
A nikomu nepatříš.


A pro mě
až fyzicky neúnosný je ten vjem,
kdy kraluje absolutní bezvětří,
kdy nelze podniknout žádný úkrok
navigovaný nosem, žádné Vidíte?
Moje žena jen odpočívá, pojďte sem!

– prostě nic.


Válí se tu rub a líc,
dilema, jak na sebe navléci
celý tento velmi exponovaný kout
bílých ložnic a odporoučet se ven.
Oni se culí, že je mi to velké,
ale co, zase má člověk
do čeho utřít slzy. 










P 302 | Raduje se bez příčiny (2021–)


Vytvořte si webové stránky zdarma!