TRNKOBRANÍ I.

Jak kyselé trnky, když dáváš mi pusy,
jak suché bodláčí,
když beru si tvá ramena,
a společné srdce ruplé na dva kusy

a krev studená, otrávená.

Kde jsou ty nadpozemské síly,
kde jsou ty svaté háje a dobré víly,
co umotají fáče z kapradin a mechu,
a pak dole u Vltavy rozříznou nám žíly

a zlá krev vyteče,
krev s barvou rezavého plechu – 

P27 | Pražský charismatograf (1994–2013) 

předchozí | další