TŘI PROMILE V DECHU



Kdo jsi?
Hej, barmane, na mě mu nalej,
prý mi ten černý strom v hlavě
promítne v dlouhou, košatou,
šumnou alej,
a pod ní mohu štrádovat,
krajícem luny se ládovat,
prý: Na prokleté!, komediant.


Kec. Protože až já, rozevlátý,
vypadnu ven,
v tu ránu se přerazím o kýbl světla
a dobrý bude den a komicky tristní
snaha rozepnout nezapnutý poklopec.


Kdo jsi?, ptám se rozkročen,
s hlavou dole ptám se opilý vůní země,
v níž kořeny mých černých stromů,
opilý ptákem, který pěje tak krásně,
že mi pozuráží všechna ozubená kola
v hodinkách.


Kdo jsi, že mi v Čechách
usekáváš celou ruku? 










P236 | 50+ (2019–2021)


© 2024 Miroslav Klíma  

Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!