Menu
P
A
Více
TLUČTE
Skryt tu dříme hájek bříz,
nad ním luna bdí, baldachýn vyšívá.
– Nikdo tu není. Zmiz!
A ty, Jiskřivá, tomu člověku
pod každé z víček raka hoď!
A pak voda klade ty raky
a já stihnu jen rozpaky
a už jsem odejit a procitám
s krvavýma očima, s šémem na hrudi.
– Táto, byl si tam?
Skryt tu dříme hájek bříz,
nad ním luna bdí, na baldachýn vyšívá
pulsate et aperietur vobis.
– A představ si, táto,
že něco mé osudí chytlo jak opratě,
a my jeli a jeli a pili z řeky Léthé.
Tolik, tolik ostruh bylo
zabodnuto do slabin!
A stejně každou vteřinou blíž Stvořiteli
jen na mršině larvy much.
P81 | Sazometný rok (2016–2018)
předchozí
|
další
Vytvořte si webové stránky zdarma!