Zhasíná den
na straně východní
a hučí dav,

smolný med
skapává z pochodní
a kněží máv -

A tvoje ruce,
bílé a ledové,
v provazech,

tvoje oči,
omamně kouřové,
stále v převaze -

A k pozlaceným hřebenům
v třinácté komnatě sluneční
přivedou tě andělé,
nebudou jako, už budou skuteční.

Zhasíná den
na straně opačné
a nebije zvon,

bije tvé srdce,
v zemi nadoblačné,
překračuješ Rubikon -