Zhasíná den
na straně východní
a hučí dav,
smolný med
skapává z pochodní
a kněží máv -
A tvoje ruce,
bílé a ledové,
v provazech,
tvoje oči,
omamně kouřové,
stále v převaze -
A k pozlaceným hřebenům
v třinácté komnatě sluneční
přivedou tě andělé,
nebudou jako, už budou skuteční.
Zhasíná den
na straně opačné
a nebije zvon,
bije tvé srdce,
v zemi nadoblačné,
překračuješ Rubikon -