SVÁTEK MÁ ESTER



Vyčerpán visí v mlze pán,
pán ohyzdně tu visí
jak prázdný billboard,
jak vypáčené lastury,
prý promlčený mord
a nedělá dobrý dojem,
dojem tu neudělá nikdo shůry,
Google, stránka první, žalm třetí:
Když sám si dříví naštípeš,
zahřeješ se dvakrát
, pravil Henry Ford,
a jinde něco o bohu, ale
vyčerpán visí v mlze pán,
pán ohyzdně tu visí,
ještě že my krásu žijeme z role do role
a osvíceni reflektorem, a kdo kýchne,
kdo na nás křížem kýchne
lidulačnou mutaci řehole,
krážem prázdnou slámu vymlátí
a může si s ní sám podestlat –
toto na tebe zabučíme z parníku,
ty našeptávači padacích mostů,
jedeme vánoční party vprostřed řeky,
k dresscodu čelenku a jsme svatí,
a betlém za tři sta v hologramu
nemá mezery stejně jako tato báseň,
kterou jsme zabavili tak,
že nám podrží až do rána,
když z té lodě na náplavce 
vypadneme, aby nic nebylo v mlze,
a ten, co v ní visí vyčerpán,
tomu řekni, že dostane tolik lajků,
kolik zvládne 5G, až pak bude pán,
hlavně ať ten opar nad městem
přestane chovat se drze,
polyká nám ohňostroj
a zvuk jako by nůž řezal nože,
poslali jsme na něj právníky,
ale nedohledali zdroj,
vůbec tu není vidět,
vidět není zhola nic,
jen jakési průniky lidských siluet
přebírajících naše gesta a drinky
a firemní heslo
naše přítomnost je vaše budoucnost
ve světle jejich okupace
stává se hrůznou předzvěstí,
že to všechno kolem přestává být
meteorologickým žertem inverze
a řeka pod námi už se nejmenuje
Vltava –


Vyčerpán visí v mlze pán,
pán ohyzdně tu visí,
všem ptákům se bude říkat labuť,
až přepadne je zvědavost,
kolik tun má naloženo na zádech,
když adventní Praha vstává. 










P112 | Sazometný rok (2016–2018) 


© 2024 Miroslav Klíma  

Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!