ŠLA OD DOMU K ŘECE

Chceš být mou nevěstou
s věnečkem pleteným polní cestou?

Chceš? To abych si hladinu Vltavy,
své stříbromírné stehy párat počal,
volavky jezů provětral,
rozhádal pramice,
nametal rakev z vrbového proutí.

Tak do dne a do roka bez citu a něhy
drze se navezu do lidské taškařice,

až takzvaná láska se zhroutí
do věnečku pleteného polní cestou,
na jejímž konci čas od času
dívka mou nevěstou,

kráčejíc k řece úvozem,
který byl na Slupi
dřív než všechny ulice. 

P64 | Na Slupi 8 (2013–2016) 

předchozí | další