Času tak tak, vášně až až. Ale stihli to. Uštkli se v rýmu a takto zceleni skrze stráž proklouzli v lásky akronymu
na vodu nevodu, do rozmilých tenat právě narozených mláďat moří a jezerňat, jež nakojena lidským pachem vyrostla v největší predátory, jací se kdy pohybovali po odvrácené straně Země:
míry jedné slzy dosáhli.
II.
Avšak ta síla, jíž planuli, ta energie nad všechny potopy, díky které svět už nikdy znovu od nuly, a ty tvé oči, z nichž pramen vyvěrá a který jak ještěrka v tváři zaseknuta vyhlíží, zvídavě čenichá, pak zlomí se dolů, a už jen kropí a kropí –
Ano! Přesně takto nabídni se mužům, své boky zapři a dej jim napít, věř, že se zastaví a v místě klínu ochutnají z kalicha, já vím, že se tu zatím všichni míháme, naraženi na kyvadlovou tyč hodin, pověšeni hlavou dolů,