PODZIMNÍ VÝLOVY



Projdi české stráně:
hřebeny!, šumí trávou rozholedbanou.
I divoženka břízy šílí z kadeřníka Páně,
když zobákem datla zaklepe.
Otevřít? Neotevřít?
Volit nelze, mince jeví se slepé,
do náruče padl si
každý orel s každou pannou.


Projdi česká pole:
v mlhách Přemysl, čeledín podzimu,
nepřipouští otázky,
do vrstevnic vyrývá kolejiště rakví.


České potoky projdi,
ledové, až po lokty.
V křeči zkameníš na haltýř.
A slzou, slinou, močí rozpouštěje
pavoučí vlákna s úpletem taksesmiř,


očekávej pstruha. 










P 271 | Raduje se bez příčiny (2021–)


Vytvořte si webové stránky zdarma!