Opakuji se. Mnohokrát. Bych i zakřičel, že přiškrcení mají právo prvního rána, ale dcera odrostla a svůj díl polibků táta už dostal,
a já nemohu krást její čas, když ona sama teď křísí v sobě ženu před zrcadlem v koupelně, když její dech ostře čpí třešňovým likérem vypáleným na odvrácené straně jara,
a já nemohu než z dáli posnídat cvaknutí vypínače, jehož zvuk mě přesvědčuje, abych nepochyboval o dokonalém zabezpečení před úrazem s následkem smrti.