O SEDMÉ RÁNO PÁTÉHO MĚSÍCE TENKRÁT



Máj, přespolní děti chystají se do školy.
Rozsvícená stáj, punčocháčové napětí,
z všeho se vyspaly, svlékly.


Za odštípnutý smalt vany
může namočená špína, v níž bobtná
plyn vzteku, ale marně,
v dětském věku nahota válku nenosí.


Bojový bubínek má tenké blány,
jen takové dun-du-dun,
jak koupelnou probíhají bosy,
a navíc, v každé části domu narazí
do měkkého, neboť matka,
či její matka –


dnes obě rozechvěny,
až s taškami na zádech
děti zamíří k otci
a on jim na poslední chvíli uhne.


Až ty malé vyškolí
nepoznanou rozkoší politá třísla,
skřivan vymrštěný z klína údolí.










P140 | Rodinná slavnost v jabloňovém sadu (2018–2019) 


© 2024 Miroslav Klíma  

Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!