Na dohled od domu I. 

Je bezpečno, nikomu se nic neděje, 
široko daleko jediný žralok:
Botič, který ukousne si ze závěje.

A když sněhy roztály na břečku,
vynořila se socha svatého Barmana,
jenž z ledové tříště, slunce a míru 
namíchal tak pozitivní horečku,

že lidé vycházejí a ze zlatavých šupin ticha 
rýžují zlatavé šupiny ticha.

Až se setmí, žádné okno v domě nezasténá.
Až je mi líto, že volavky jezů ještě nerozmrzly.