Vždycky, když zaparkuju motorku,
rozkopnu dveře baru,
narazím na holku z Karlových Varů,

vždycky, když praštím se do čela,
cejtím to až v břichu,
a pak kráčej naše těla na zahrádku hříchu,

vždycky, jak cejtím zuby na krku,
srdeční sval buší,
když mi holka dělá vrkú jazykem v uších,

a pak sbíráme, co smilností
pod postel upadlo,
já svoje starý kosti, holka svoje prádlo,

ráno nasednu na motorku,
polechtám válce,
zamávám na holku a zmizím v dálce,

jenže na D5 hřebíky,
řídítka se smýkaj
a všecky krásný budíky zvoní a hnusně tikaj,

a tak se budím z týhle schízy
a hned střílím při cigáru
další noční rajdr ízy do Karlových Varů.

---

Maha maha jamaha,
maha maha donaha,
maha maha kavasaki,
naklopím tě, ty mě taky.