Luciferasa II.
Přijímám a hned ztrácím,trny se podepisuji,co mi dáváš, nenavracím,jen poděkuji,
drtím v dlani mosty,
samovyštípaná z impéria otroctví,
mou duši hledej tam, kde samorosty.
Miluji a trápím,
chodím k tobě pozadu,
zákonem mým je nepolapím,
a tak stoupám v pádu,
s mrknutím oka,
ve stylu vteřinových popravišť
zmizím ti do dne a do roka.
Jsem víc než všechno,
jsem míň než nic,
jsem růže i váza,
jsem Luciferasa.