Přijímám a hned ztrácím,

trny se podepisuji,

co mi dáváš, nenavracím,

jen poděkuji,

drtím v dlani mosty,

samovyštípaná z impéria otroctví,

mou duši hledej tam, kde samorosty.

Miluji a trápím,

chodím k tobě pozadu,

zákonem mým je nepolapím,

a tak stoupám v pádu,

s mrknutím oka,

ve stylu vteřinových popravišť

zmizím ti do dne a do roka.

Jsem víc než všechno,

jsem míň než nic,

jsem růže i váza,

jsem Luciferasa.