LEHKÁ PĚŠÍ TURISTIKA

Ať přimknou se jara a svádějí léta,
ať nos škrábne ostružin konfeta
a po nich ať přijde ten,
který je do větru a nemiluje vážně,

který, co nalíbne, to šmahem vylistí,
který, když ucítí, že mám tě ve svetru,
velkoryse vzdá se kořisti.

A jestli ne?
Vyběhni ven a poddej se mu!
Zahoř v něm dechem žhnoucím
(rád udělá ti knot) 
a pal ho a pal do slabin a dutin,

až obzor od falešných hvězd
bude odvšiven, až poztrácí
oporu lamp měst i psů ze samot.

Pak stoupni si na místo,
kde zapadlo slunce v mracích,
a čekej, až vyhrabe se ze sutin,
ten podzim.
Z lásky upřímné zmaten a v rozpacích. 

P92 | Sazometný rok (2016–2018) 

předchozí | další