KONTRAPUNKT



V ráji viděl nás.
A vzteky vyplel zimostráz,
takže zachraňujeme, co se dá:
lis koleny formuje psinec v lebce,
ve spojených dlaních zahříváme
mentální konstrukt zvířat,
která by uměla vodit slepce,


a když nemají se k životu, žebráme.
Což také není žádný med,
vždy jediné dveře se otevřou
a v nich panenka Maria
v natáčkách z kouře mých cigaret,
prý jdeme moc brzy.


V noci viděl nás. A o tu dbá,
proto ten světlonoš nahoty
zaplískané hříchem a hudba,
hudba tak odporně nakyslá,
že když o tón vína zastrunká se rtem,
že leká krev,


nic, dá si bílé. Nás dva dá si
bílé jako stěna a bude nahlížet,
jaké srdce o ni tluče jak ryba bez vody,
toto je lapený muž, toto žena,
oba v divobijství
vymknutém z exaktních rovnic –


Šílené vidí nás. V koruně stromu,
který zlomí vaz stejně jako
ve změti listů podrží
požehnaný infekt iluzí,
časovanou bombu vyladěnou
na rozbušku slunce,
prostě lásku.


Tak co? Bojíš se výšky? 










P 305 | Raduje se bez příčiny (2021–)


Vytvořte si webové stránky zdarma!