Jiné přehlédni, mně naproti pojď,
jsem vlnami zmítaná, pohaslá v bouři loď
a čekám, až spustíš své prsty mi po těle,
až desatero kotev v hlubiny ztemnělé

sjede a jak drápy dravce do kořisti,
jak náčiní zahradníka do tlejícího listí
zasekne se a krev zas obarví mé rety,
nevzhlížej k jiným, mně vyjdi v ústrety

a hvězdami se řiď; těmi, jež přiznat si dovolí,
že byly vždy a zůstanou jen kamennými poli,
dokud lánům slunečnic nestrhne lživé masky
síla slova na L, co má dvě samohlásky,

jiné přehlédni, jemu naproti pojď.