JINÉ PŘEHLÉDNI



Jiné přehlédni, mně naproti pojď,
jsem vlnami zmítaná,
pohaslá v bouři loď
a čekám, až spustíš
své prsty mi po těle,
až desatero kotev v hlubiny ztemnělé


sjede a jak drápy dravce do kořisti,
jak náčiní zahradníka do tlejícího listí
zasekne se a krev zas obarví mé rety,
nevzhlížej k jiným, mně vyjdi v ústrety


a hvězdami se řiď;
těmi, jež přiznat si dovolí,
že byly vždy a zůstanou
jen kamennými poli,
dokud lánům slunečnic
nestrhne lživé masky
síla slova na L, co má dvě samohlásky,


jiné přehlédni, jemu naproti pojď. 










P170 | Rodinná slavnost v jabloňovém sadu (2018–2019) 


© 2024 Miroslav Klíma  

Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!