Jestli tedy ďábel není,
je siréna ječící radostí,
ó, jak zatáčky v spirále řeže
a stoupá, stoupá,
a vzpomene-li člověka,
obejme pumu, kterou míjí,
a s ní se vrací,
aby střepiny kráter vylámaly
do pře-krás-né-ho květu.
Jestli tedy ďábel není
a všichni ústy lhali,
toliko nemluvně vezme za své
nevinný půvab pekel,
proto odneste jej na vzduch,
samo nakojí laser děla
a matka zůstane s námi v krytu,
opakuji, že zůstane v krytu,
jasně říkám, že zůstane!
Prosím. Za archanděla.