JEDEN ZA OSMNÁCT

Zbloudil skřet,
osleplý bílými ňadry zim,
vysílen pad, pak zdřím si,
kles mu pysk, spodní.

Drap mě vhled,
že toho netvora zabít smím,
jsa mocně puzen kýmsi:
Tas nůž! Zneškodni!

Hvězdolet morálky vzlét!,
nad sukní já hřmím:
Co v tobě hoří, tím jsi!
Pak sebe bodni.

P106 | Sazometný rok (2016–2018) 

předchozí | další