Dostavníku z města, místní honoraci, všem těm ksichtům z těsta, stéblu slámy letícímu vzduchem, čemu uhnout dřív?
V hrudi mu tiká, přibývá nezvaného publika, jak drásá si záda o zeď chaberského kostela.
– Hej! Co tu chceš? Čekáš na někoho? Tak proč tady sakra zevluješ?
Happy hours Velkého pátku:
v koutě nahnilých kytek, prožraných kostí a orezlých křížů kolébá se rozkouřený cizák a se slovy Brej den svým sytým dechem jak kyselinou rozleptává hřbitovní skládku.