DVĚ PROCHÁZKY LÉTEM



I.


Zkusil jsem uchodit ten břinkot,
přitom pěkně dostal
důtkami po zádech,
a dnes už pod slunce nevylezu.


Když
horkovzdušná skeč
vykonává vtip,
pocítíte stud,
až zalije vás pot,
a takovou klec,
že třeba vše svléct,
a jsou vám celkem fuk
uštěpačná hmm,
vlastně je to fér,
mají na to věk,
holky.


II.


Jejich nohy jsou dlouhé,
i den je moc dlouhý,
proto se pohybuji vstříc tmě,


mrknutím očí polykám kočku,
která si hraje s uloveným ptákem,
hrdlem slinu chutnající
po džusu s okurkovým lákem,


ale svět je k posrání krásný!,
křičí chlapec, jehož mrazí úlevou,
a hází po mě klacek tvrdý tak,
že ho nezlomím.


Dívka se balí do deky,
přeci jen je ještě světlo. 










P244 | 50+ (2019–2021)


Vytvořte si webové stránky zdarma!