Slunce přestřelilo

a pán nových pořádků,
rozkročený v nohách prádelníku,
to udělal.

Pán ponížení
na záda nahých mladých hladových žen
to udělal rovněž.

A také to udělal pán války,
když pohybem kraba nacouval
do nepolíbené dutiny houslí.

Housle zahnily nicotou,
uvadlými tulipány rozvoněla se ramena krásek,
cosi ulevilo si pod peřinu.

Slunce přestřelilo
a dům zešeřel, nabral fazónu naježené kočky.

Jakékoli pohlazení fasády je mu proti srsti,
a kdo z kolemjdoucích vztekem nabije aspoň slinu,
po řezné ráně zběsilé vločky
plive černozel.

Pořád tu máme únor.