Jaká myšlenka předchází tomu, že knihu před sebe hřbetem napřed loupne?
A vyjde ten podivín dnes z domu? Vystoupí z tratoliště proflákaných minut, nebo co udělá?
Ženám přijde, že jak mocně z křesla vystřelil, tak rychle zchřadl, mužům, že bere kramle po parketách pohybem pavouka s utrženou nohou, potulným psům, že hloupne.
A nemá to rád, když v podvečerech do Albertova nakráčí, když jej přistihnou, jak si bez vlastní vůle nohama šoupe po trajektorii slunce,
které ví z hlavy, proč a kde zapadat.
Po nocích čte, aby zapomněl, nezešílel z pocitu, že ta hlava je jeho.