DŮM POD SNĚHEM

Zimní večer, všude sníh,
bílo v městech, bílo na polích,
zimní večer, čas klekání
v závějích.

Obloha kolébá poslední havrany,
na prazích Prahy svítá,
za domem dítě vyšlapává hrany,
tep jeho srdce kdosi počítá,

a v tom srdci rodí se křídla,
pach krve z horkých slin,
ten večer dítě nedotklo se jídla,
polibek spánku s příchutí kovadlin –

Zimní večer, všude sníh,
bílo v městech, bílo na polích,
zimní večer, čas klekání
v závějích.

Poslední havrani ve zlém,
mráz vytahuje břitvu,
za domem dítě hladí diadém,
co tiše proniká k jeho nitru

a pak ten kluk ruce zved'
a tuny země hnuly se k výsluní,
sníh voní, voní jak liliový květ
a kosmické rychlovlaky duní –

Zimní večer, všude sníh,
bílo v městech, bílo na polích,
Štědrý večer, čas klekání
v závějích. 

P71 | Na Slupi 8 (2013–2016) 

předchozí | další