DŮM, KDE JE DOMA

Malý metař víří listy,
velký celé chodníky,
jsi též nameten, tudíž i jistý,
že nebudeš vítán, až opřeš se do kliky,

a vlastně se nedivíš.

Do útrob svých, pusť mě, dome,
nebo ti zneuctím moderny tvář!
Nad hlavou asteroid 562 Salome,
za zády první ranní popelář,

v žíle krev s fernetem.

A další člověk. Samí lidé,
lidově řečeno, lidí jak prase,
a jak tě ženou, jak každý po tobě ide,
chybí už jen bača a kovboj s lasem,

dneska asi nebydlíš.

Listy víří metař malý,
velký cvičí s celou Prahou,
až se vzduch pročistí a usednou kaly,
vejdeš domů zdí, stropem, podlahou.

Jestli vystřízlivíš, opilý světem. 

P48 | Na Slupi 8 (2013–2016) 

předchozí | další