Letní noc ve zkratkách není letní noc ve své esenci. V té první jsem lovec a v ní zůstaňme, nelze u ní zůstaňme – chybí výtažek, trofej.
Ne že by Praha nebyla plná divokých prasat, ale báseň psaná kulovnicí při čtvrté hodině ranní vylidňuje paralelní město a já ho rád plné,
miluji hlavu na hlavě ve snové Celetné, kdy bosý, procházeje pod pokleslými víčky, bořím se do teplé tkáně duší,
jen prosím – v takové chvíli si mě nečti ústy, nevím, jak moc mrtvý je vzduch, který vydýchávám na polštář, jak jedovaté je odkopané tělo, pnuté do otazníku.
