Dnes v noci víly vytančí z hájů
a měsíc jim zakalí z kapradin meče,
dnes uloví metaforu, z níž krev poteče,
a přihodí víno ozářené z jinotajů
a báseň si poručí: tichou, leč výřečnou,
o tragické nehodě dvou lásek,
o tom, jak on z kalhot vytrhl opasek
a stáhl jím paži, jak třese tou slečnou,
jak nádech do plic v polibek uvadá…
Dnes v noci z hájů přitančily víly,
pak se zas do poslední vytratily.
I ta, která pořád má tě ráda.