Být ženou



Oblečte se do něčeho,
co rozloží písně zrcadlené noci,


a láhev vína otevřete, a až džin
řádně vykoupe se v kaluži slin,
poplivejte tu tmu, vraťte její úder,


a možná štafetu převezmou
kostelní zvony,
pokud i Vy zrcadlíte samy sebe,
ukazujíce na své stíny:
          ony nás vysvlékly, to ony
          ňadry jak polštářem zadusily
          ejakulaci souhvězdí Krista –


Dívám se na oblohu
přeplněnou neznámými objekty,
jejichž na oko ostrá světla
neotupila ani modlitba,
dívám se na to nebe
jako muži civí na inzerát
někde na seznamce
a každý další nádech víc a víc tlačí
vědomí do pozemského rámce,


do dámských šaten,
do rubu sukní mezi šev a lem,
kde nasávám průvan vás,
oblékajících, jež rozkládáte
písně zrcadlené noci,


do dámských sprch, kde překážím,
sedaje si tam a zase sem,
kde pinožit se hodlám
a v zubech testovat
tvrdost krystalické cudnosti, vášně,
vším, čím pršíte,


a smočím rty ve stopách víl,
jež tu vytékají z každého deště,
které vědí, že on by i
lecjaký hřích smyl,
ale k míru vnitřních stran stehen
má pořád daleko. 







Vytvořte si webové stránky zdarma!