Je tu
a už není tu a zbyla jen pára,
zcepeněly zahouslené ruce,
jež vzdávaly hold.

Hraje dál! Nechá smyčec v rozletu,
ať každá žíně beztvará,
její osminkové revoluce,
ve forte sečný akord,

kord
vymrštěný z tónu C,
to vše, s běsným řevem jaguára
ať letí do střetu,

na ducha lačný protimord.
Poté krev jen na paruce.
A vděk múzy, že se postará,
a její ret na jeho retu.