Je tu
a už není tu a zbyla jen pára,
zcepeněly zahouslené ruce,
jež vzdávaly hold.
Hraje dál! Nechá smyčec v rozletu,
ať každá žíně beztvará,
její osminkové revoluce,
ve forte sečný akord,
kord
vymrštěný z tónu C,
to vše s běsným řevem jaguára
ať letí do střetu,
na ducha lačný protimord.
Poté krev jen na paruce.
A vděk múzy, že se postará,
a její ret na jeho retu.