BIOCIRKUS

Žongluje, artista, trády dá!,
z páry prádelen dva druhy duhy,
tři pstruhy s pruhy,
tady ubere, tady dá,
tady češe, tady sází,

a dělá to tak, že vyčkává,
co od pusy upadne dětem,
než se jim dech jednou provždy zkazí –

Žongluje, artista, elá hop!,
stahuje nelegální antimor,
s deštěm sveze instalaci
a klik retuš, klik photoshop,
hezky pomalu to tady vycídí:

brány rozepne, vyhrne mříže,
záměstí opláchne,
vida, kolik hýbe se červů a kolik lidí –

Žongluje, artista, čehý, hot, hyjé!,
a pohřební kočár jak dranc vzal,
tak se vypřáhal, až do mlh sjel
a vojem přitakal
na znamení poslušnosti –

dál nesmí. Přejít pláň
je dovoleno jen druhé straně,
své má odbyto, zas někdy nashle.

Žongluje, artista, trády dá!,
z páry prádelen dva druhy duhy,
tři pstruhy s pruhy
(nemáte zač, rybáři!),

žongluje a doufá,
že v železné zásobě rozumu je
zkrat o síle láhve rumu,
co spolehlivě vysupluje
pach lidského smrtelného potu,
který se ani nevyvaří. 

P 83 | Sazometný rok (2016–2018) 

předchozí | další